Snažíme se být firmou s jasnou orientací a expertízou, trh podnikových aplikací se ale rychle mění, a my se pochopitelně musíme přizpůsobovat. Podniky i instituce dnes čím dál více trápí problematika Master Data Managementu, aplikační integrace, datové kvality a data governance, říká Pavel Kysela, generální ředitel společnosti Adastra ČR.
Adastra u nás začínala jako specialista na konzultace a projekty v oblasti Business Intelligence a Data Warehousingu, zdá se ale, že je současné portfolio mnohem širší. Co vlastně všechno v současné době děláte a co z toho tvoří core byznys společnost?
Strategicky se stále snažíme být firmou s jasnou orientací a expertízou. Trh IT, technologie i požadavky zákazníků se ale samozřejmě od doby založení společnosti hodně proměnily a posunuly. Reagujeme na to rozšířením našich služeb zejména v oblastech Master Data Managementu, Enterprise Application Integration a datové kvality. Tyto oblasti ideálně doplňují naši tradiční expertízu v Datawarehousingu a Business Intelligence a tvoří s ní homogenní celek. Propojením těchto znalostí jsme tak schopni přinést našim zákazníkům mnohem větší přidanou hodnotu.
Pavel Kysela je generálním ředitelem ve společnosti Adastra Česká republika. Zkušenosti s řízením vývoje softwarových produktů získal ve společnosti London Logic Praha, kde začínal jako vývojář a analytik a nakonec vedl část vývoje softwaru pro time management, který se prosadil po celém světě. Po čtyřech letech působení v této firmě se stal součástí týmu Adastry. Zde začínal jako konzultant a postupně se vypracoval přes pozici obchodního ředitele až na současnou funkci CEO společnosti.
V čem spatřujete největší slabiny českých firem, pokud se týče efektivního využívání a managementu nashromážděných dat?
Obecně se dá říci, že v oblasti information managementu je problém nejčastěji v kvalitě dat, jejich rychlé dostupnosti nebo schopnosti je efektivně používat pro obchodní účely. Většina velkých společností už má vybudovanou infrastrukturu, datové sklady, reporting, analytické nástroje. Ale data jako taková, zejména informace o zákaznících, často nejsou dostatečně kvalitní, takže oslovují neexistující klienty nebo je nejsou schopni kontaktovat vůbec či je naopak kontaktují příliš často s nevhodnými nabídkami. A nejedná se pouze o marketingové účely, ale např. i oblast řízení rizika apod. A to vše má přímé důsledky pro obchodní výsledky společnosti.
Stejně tak je důležité mít informace v co nejkratším čase. Doba se neustále zrychluje, vyhrává ten, kdo přijde dříve s lepší nabídkou, a nemusí klientovi říkat „my se vám ozveme, až vaši žádost posoudíme“. Poslední, ale možná nejdůležitější ze zmiňovaných oblastí je schopnost data efektivně používat. To neznamená být schopen je uchovávat v databázi, ale aktivně s nimi pracovat se znalostí trhu, obchodních procesů, produktů, statistických metod, rizika, marketingu apod… teprve propojením těchto zdánlivě nesourodých a úzce specializovaných oblastí je společnost schopna vytěžit plný potenciál, který má ve svých datech. Předpokládám, že stejně jako v západní Evropě bude i u nás růst poptávka po „datových analyticích“ tj. lidech, kteří jsou schopni aktivně vyhledávat v datech souvislosti a převádět je do konkrétních návrhů, jak zlepšit firemní proces, upravit nabídku, vytvořit nový produkt, lépe komunikovat se zákazníkem… Včetně využívání nových zdrojů dat např. populární sociální sítě. Ve spojených státech a některých zemích západní Evropy jsou na tuto oblast zaměřeny celé studijní obory. U nás nic takového zatím neexistuje.
Lišíme se v přístupu k tomuto firemnímu pokladu nějak výrazně proti „západním společnostem“?
Nemyslím, si že bychom zaostávali. Samozřejmě, že existují společnosti, které jsou mnohem vyspělejší, ale pracujeme pro klienty na východ i na západ od našich hranic, a řada z nich stále nedosahuje kvality nejpokročilejších společností u nás. Rozhodně bych český trh řadil k těm rozvinutějším. Jak jsem ale již zmínil v oblasti datové analýzy a zvýšení reálné využitelnosti již implementovaných řešení vidím velký potenciál pro zlepšení.
Po jaké části vašich služeb je na českém trhu největší poptávka: je to spíše sféra informačního managementu, nebo úplně jiná část portfolia?
Informační management je zastřešující termín, pod který se dá zahrnout prakticky vše, co našim klientům dodáváme, včetně hlavních oblastí DWH/BI, Master Data Managementu (MDM) a Enterpise Application Integration (EAI). DWH/BI je stále nejvýznamnější částí našeho portfolia, ale MDM a EAI rostou na významu.
Co si myslíte o současném trendu mobilních BI nástrojů, které umožňují vizualizaci a analýzu firemních dat pomocí chytrých telefonů a tabletů? Je to jen dočasná móda, nebo smysluplný trend?
Je to samozřejmě sexy technologie, která vzbudila mnoho očekávání a nyní prochází fází, kdy trh ověřuje její skutečnou přidanou hodnotu. Já jsem ale přesvědčen, že je to technologie budoucnosti, která umožní reálně využívat data společnosti pro každodenní rozhodování všech včetně top managementu. Specializovaná reportingová oddělení, která v současnosti často produkují statické reporty pro vedení, se pak budou moci zaměřovat na mnohem sofistikovanější úlohy. Mobilní BI v tomto smyslu může snížit náklady na „podporu managementu“ a zároveň umožnit mnohem chytřejší a rychlejší rozhodování na všech úrovních. Naše společnost vyvíjela společně s americkou společností Microstrategy vůbec první mobilní BI aplikaci pro chytré telefony. Jsme hrdí, že jsme jako první také implementovali technologii mobilního BI v regionu střední a východní Evropy.
Adastra je mezinárodní podnik. Kde ale leží její kořeny a jaký je vztah mezi kanadskou a českou částí společnosti?
Zakladatelé a vlastníci společnosti jsou Jan Mrázek, Jan Červinka a Petr Jech, tedy tři češi i když v době vzniku firmy už Jan Mrázek žil dlouhou dobu v zahraničí. Nejprve v Německu a pak v Kanadě. Přirozeně tak vznikly 2 hlavní základny v Praze a v Torontu. Od té doby jsme realizovali projekty ve více než 30ti zemích světa a počet stálých poboček ze rozrostl na 11. Stejně tak portfolio projektů a obrat je rovnoměrně rozložen mezi Evropu a Severní Ameriku a už přesáhl 100 mil. USD.
V loňském roce jste vstoupili na německý a ruský trh. Plní se očekávání, která jste do tohoto vstupu vkládali? V čem se požadavky tamních klientů liší od těch středoevropských?
Ano, v loňském roce jsme založili pobočky v Moskvě a Wofsburgu. Nejedná se ale o naši první prezenci v těchto zemích. V Německu už od roku 2006 úspěšně funguje naše pobočka ve Frankfurtu nad Mohanem a celkově Německo patří mezi nejvýznamnější pobočky v Evropě. Moskevská pobočka je sice první v Rusku a v porovnání s ostatními v začátcích, ale k jejímu založení jsme se rozhodli až na základě řady úspěšných projektů, které jsme v Rusku realizovali. Takže se také nedá říci, že bychom začínali na zelené louce. Na ruském trhu vidíme stále velký potenciál. V mnoha směrech tam jsou velmi odlišná měřítka. Nedávno se kolegové setkali se zástupci jedné z pohledu ruského trhu nevýznamné banky. Podle bilanční sumy zaujímá cca 80té místo mezi ruskými finančními ústavy. Na dotaz, kolik mají klientů byla odpověď cca 10 milionů…
Plánujete v dohledné době nějaké další expanze?
Primárním úkolem je etablovat pobočku v Rusku. Paralelně pracujeme na projektech v dalších evropských i asijských zemích. Pokud se obchody v některé z dalších zemí výrazně rozrostou, budeme uvažovat o založení pobočky, ale v tuto chvíli to není na pořadu dne.
Podporuje Adastra v České republice nějaké projekty v rámci „social responsibility“?
Podporujeme mnoho projektů a v řadě případů se jedná o dlouhodobou spolupráci. Účastníme se projektů, kde známe lidi, kteří za nimi stojí a kde máme jistotu, že vložené peníze skutečně pomohou. Většina těchto aktivit proto není nijak medializována a také to není jejich účelem. Ze současných aktivit bych zmínil například spolupráci se sdruženími Cesta domů, Arpida, Mamma Help, Zajíček na koni, Sdružení SOS dětských vesniček, projektu Skládej.cz. Dále kromě podpory vybraných regionů a kulturních akcí pomáhám i postiženým sportovcům, kteří nám na oplátku dělají radost svými úspěchy.
Děkuji za rozhovor.
