Optická komunikace hraje v přenosech dat stále větší roli. V poslední době se prosazuje čím dál více i na úrovni samotných čipů a jejich vnitřní komunikace. Optika má ale perspektivu také při komunikaci na extrémní vzdálenosti, důkazem mohou být současné pokusy s laserovými přenosy ve vesmíru. My se v dnešním článku zaměříme na zdánlivě konzervativnější, ale neméně zajímavou oblast – optické datové okruhy, které tvoří páteřní část dnešního internetu.
Trocha historie, aneb uvedení do kontextu
První experimenty s materiály, které jsou schopny vést světlo, proběhly již v 19. stol. Avšak první relevantní výzkumy, které navazovaly na tehdejší vědecko-technické objevy (hlavně objev laseru a tranzistoru), s jasným cílem – přenášet větší počet informací (bitů) na větší vzdálenost s menší energií za méně peněz, proběhly počátkem 60. let 20. století. Byl to výzkum a vývoj vynucený především potřebou přenášet a zpracovávat stále více informací, s tím podtextem, že tehdejší „měděná“ technika již nestačila.
Jako přelomový bod se uvádí moment, kdy bylo dosaženo hodnoty 20 dB/km (decibelů na kilometr) (attenuation) tj. průchodnosti světla optických materiálem. Tato hodnota znamenala, že optická vlákna se stala výhodnější než vlákna měděná.
Jako skutečný počátek tzv. „ informační revoluce“ se uvádí rok 1988, kdy byl uložen první transatlantický optický kabel. Následoval sled dalších a dalších uložení nejenom mořských kabelů, ale i pozemních. Dnes tyto linie nazýváme „informační dálnice“, které přenášejí informace v bitech rychlostí světla (poněkud však pomaleji vzhledem refrakci – indexu lomu). Jejich digitální forma umožňuje zpracování pro jakoukoli formu užití (TV, telefon – mobil, internet a informační toky apod.) – záleží jen na vstupních a výstupních zařízení. V současné době je na cca 400.000 km optických sítí s kapacitou blížící se 100 Tb/sec. (lit capacity) A v současné době zejména v Pacifiku optických kabelových sítí rychle přibývá. Pro zajímavost; průměr mořského optického kabelu činí 69 mm s váhou 10 kg/metr a kapacitou 10-30Gb/sec.
Další široké uplatnění optických vláken (kabelů) s doslova exponenciálním růstem instalací je v rezidenčních, ale zvl. firemních budovách či objektech a to nejen jako „komunikační“ prostředek, ale i jako regulační z hlediska úspory energie – dnes nový obor tzv. „smart gridů.
K hlavním výhodám oproti „klasickým“ měděným (vodičům) kabelům je jednak úspora materiálu, energie, vyšší kvalita přenosu informací ale především rychlost přenosu a jejich další rozvoj. Uvádí se, že „výkonnost“ v přenosu informací optickou technikou je řádově o dva až tři řády rychlejší než tomu bylo u měděných vodičů.
Výroba optických vláken potažmo optických kabelů a navazující techniky dnes patří k jednomu z nejrychleji rostoucímu odvětví ITC (Information Technology Industries). Úzce navazuje na vědu a výzkum nových materiálů, optiku, ale i fyziku a informatiku. Výzkum a výroba optických vláken včetně jejich využívání je v širokém pojetí interdisciplinární výzkumně-výrobní disciplína, která se rozvíjí komplexně a má zpětnou vazbu i na jiné „hight-tech“ obory. Postupně pronikají optická vlákna i do letectví a kosmonautiky a iluminačních systémů.
Jaký měla věda vliv na rozvoj optické technologie
- útlum (attenuation) – neboli průchod světla optickým materiálem během 40 let vývoje se dostal z limitní hranice 20 dB/km dnešní úrovně 2 dB/km. V laboratorních podmínkách bylo ale dosaženo již úrovně 0,37 dB/km.
- Jestliže přenos informací (v bitech) se uváděl v 90. letech v megabitech/sec., v roce 2000 již bylo dosaženo úrovně v gigabitech/sec.a v roce 2009 již bylo dosaženo úrovně 40 gigabitů/sec. V loňském roce 2012 bylo dosaženo přenosové frekvence 100 gigabitů (Gbit/s) a na vzdálenost 52 km byla překonaná hranice 1 petabitu/sec. !
- Rychlým rozvojem došlo k zjednodušení a několikanásobnému snížení váhy (2-3x) techniky spojené s optickou technologií.
Potřeba informací v jakékoli formě a jejich přenos a zpracování tzv. „informační revoluce“ jsou hlavním hybatelem lidské společnosti. A jejich potřeba roste exponenciálním tempem, který dnes může uspokojit jen technologie optických vláken. Odborníci odhadli, že v roce 2011 cca 65-70% všech informací (bitů) bylo šířeno optickou technikou! A předpokládá se, že do 5-6 let to bude již 90%. Pořád je tady ještě „stará“ technika založená na měděných vodičích nebo hliníkových.
Je až překvapující, že satelitní neboli družicová síť technika, která prošla taktéž převratným vývojem, přenáší jen 1 procento všech informací! V současnosti se oba systémy šíření informací vzájemně doplňují v pragmatické součinnosti!
Přehled hlavních transkontinentálních sítí :
Pořadí
|
Tichý oceán |
Atlantský oceán |
Asie
|
1. |
CUCN (China-USA Cable /30.800km/ 80Gbit/s / TYCO,NEC |
TAT-14(Trans Atlantic 1.870Gbit/s
|
EAC-C2C V,JV Asie 36.800km 320 Gbit/s |
2. |
SCCCN(Souther Cross 2.000 Gbit/s /Alcatel Luc.,Fujitsu |
AC-1(Atlantic Crossing) 14.000km 120 Gbit/s TYCO |
APCN-2 (Asia Pacific Cable 19.000km 520 Gbit/s NEC |
3. |
TPE (Trans-Pacific /26.000km/ 1.280 Gbit/s/ TYCO |
APOLLO, USA-UK,Francie 13.000km Alcatel-Lucent |
TIC (Tata Indicom Cable) Indie-Singapur 3.200km 320 Gbit/s Tata Communication |
4. |
TNG-Pacific/22.800km 1.600 Gbit/s TATA Comm |
Hibernia Atlantic, 12.200km |
i2i ,India Singapur 3.100km 160 Gbit/s |
5. |
JUSCN (Japan-USA Cable 21.000km 1.280 Gbit/s FUJITSU |
COLUMBUS, 9.900km 40 Gbit/s |
RJCN (Russia Japan Cable 1.800km 50 Gbit/s |
6. |
PC-1 (Pacific Crossing) 21.000km 1.800 Gbit/s FUJITSU,Alcatel-Luc. |
AC-2(Atlantic Crossing) Yellow, USA-UK 6.400km 320 Gbit/s Level 3 Communication |
RJK (Russia Japan Korea) 1.762km 40 Gbit/s
|
7. |
AAG(Asia-America Gateway) 20.000km 700 Gbit/s Alcatel-Lucent |
Emerald Express, 5.200km
|
TIS 1.100km 320 Gbit/s |
8. |
AJC (Australia-Japan Cable 12.700km 320 Gbit/s NEC |
Project Express, Kanada-UK 4.600km
|
MCS (Matrix Cable System), 1.000km 70 Gbit/s
|
9. |
UNITY, USA-Japonsko 9.600km 4.800 Gbit/s NEC, TYCO |
|
KJCN (Korea Japan Cable 500km 50 Gbit/s Fujitsu |
10. |
Telstra Endeavour, 9.100km 160 Gbit/s Alcatel-Lucent |
|
BDM (Batam Dumai Malacca) 400km |
11. |
PPC-1, 6.900km 160 Gbit/s TYCO
|
|
BLCS (Bharat Lanka Cable 320km, 40 Gbit/s |
12. |
Hototu, Tahiti-Hawai 4.700km 20 Gbit/s
|
|
TSE(Taiwan Straint Express), 270km
|
13. |
Guam-Philippines 3.600km 40 Gbit/s TYCO |
|
GBI (Gulf Bridge Saud.Arábie, |
14. |
ASH/SAS, Americká
|
|
MIC (Moratel International 70km |
Z uvedených tabulek je patrné, že celosvětová (globální) síť optických kabelů je v současné době skutečnou „informační“ dálnicí, bez které by doslova nemohla fungovat naše civilizace! V uvedeném přehledu je zachycena pouze síť v mezinárodním (interkontinentálním) rozsahu v čase „in-time“.
Pořadí
|
Afrika, Afrika-Asie |
Kontinentální |
1. |
WACS (West Africa 14.000km 600 Gbit/s
|
SEA-ME-WE 3 South-East 39.000km 480 Gbit/s France |
2. |
SAFE (South Africa 13.104km 60 Gbit/s |
FLAG Cable System 1.FLAG FA-1 2.FLAG- FALCON 3. FLAG FEA 4. FLAG FNAL 27.000km 10 Gbit/s |
3. |
EASSY(East Africa 10.000km 500 Gbit/s |
SEA-ME-WE 4 18.800km 1.280 Gbit/s Alcate-Lucent Fujitsu |
4. |
LION (Lower Indian Madag.-Reunion-Mauritius 1.000km |
EIG (Europe India 15.000km 3.840 Gbit/s |
5. |
|
I-ME-WE 3 (India-Middle 13.000km 3.840 Gbit/s Alcatel-Lucent |
V současné době jsou uváděny do provozu nové a nové sítě a řada stávajících tras je průběžně „upgradována“. Je zapotřebí uvést, že akce spojená s uložením podmořského kabelu v interkontinentálním rozsahu včetně jeho uvedení do provozu trvá velmi rychle – cca 2 roky a investičně se pohybuje v rozsahu 1 mld. USD. Neuvedli jsme sítě vnitrostátní ani „regionální“, protože je jich již velké množství a rychle přibývají či jsou „upgradovány“.
Rozsah a kapacita uvedené sítě optických kabelů kopíruje ekonomickou „sílu“ jednotlivých států, resp. ekonomických center.
Pro doplnění uvádíme největší provozovatele na trhu globálních optických komunikačních sítí:
(ve většině států jsou optické sítě provozovány státními koncerny, viz Čína)
- TE Connectivity (TYCO)
- FUJITSU
- NEC
- TATA Communicatiobn
- Level 3 Communication
- Alcatel-Lucent