Hlava českého státu ve středu podepsala novelu zákona o elektronických komunikacích. Pro operátory to znamená návrat povinnosti ukládat údaje o tom, kdo, odkud, s kým a po jakou dobu komunikoval, vše navíc dohádatelně minimálně půl roku zpětně.
Novela z dílny Ministerstva vnitra tak do zákona vrací zpět povinnost uchovávat a oprávněným orgánům poskytovat provozní a lokalizační údaje o elektronické komunikaci zákazníků operátorů. Tu v její původní podobě zrušil Ústavní soud. Ministerstvo argumentuje tím, že data o provozu na síti jsou zásadní při prokazování počítačové kriminality a údaje o poloze můžou posloužit během pátrání po majiteli mobilního telefonu, který je podezřelý z trestné činnosti.
Jistým pozitivem je ale větší odpovědnost při nakládání s podobnými informacemi. Operátoři budou muset nově zavést přísnější technicko-organizační opatření k ochraně těchto citlivých informací. Dojde také ke zpřísnění podmínek pro získání povolení k zjištění provozních a lokalizačních údajů. Novela také přichází s povinností zpětného informování operátorů, což funguje už například u odposlechů.
Pokud by novela neproběhla, skončila by kriminalistům, armádě a zpravodajským službám k 30. září letošního roku možnost výše uvedené údaje požadovat, protože původní ustanovení Ústavní soud právě k tomuto datu ruší.
Závěrečná část novely vymezuje pravomoci Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství. Norma řeší oprávnění zpravodajských služeb požadovat provozní a lokalizační údaje. Agenti by je měli nyní dostávat za stejných podmínek, jako povolení k odposlechům. Mezi pasáže věnované zpravodajským službám je také vklíněná úprava zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu. Ta vymezuje účel, pro který je Česká národní banka (ČNB) při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem oprávněná požadovat provozní a lokalizační údaje.
