Nová koncepce informatiky by měla vést ke změně výuky ve všech předmětech: dějepisu, zeměpisu, cizích jazycích i češtině.
Tým odborníků z pedagogických fakult vytvořil 11 učebnic informatiky podle nového konceptu výuky ve školkách a školách, který nedávno vypracovalo ministerstvo školství. Učebnice dnes novinářům představili zástupci projektu Podpora rozvíjení informatického myšlení (PRIM). Zmocněnec ministerstva školství pro digitální vzdělávání a bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO) řekl, že jejich využití v praxi bude záležet hlavně na finančních možnostech škol a podpoře učitelů. Na modernizaci výuky informatiky podle něj nejde dost peněz ze státního rozpočtu.
Ministerstvo školství začalo letos v září na vybraných mateřských, základních a středních školách testovat nový způsob výuky digitálních dovedností a informatiky. Pilotní ověřování potrvá do června 2020. Potom ministerstvo ověřování vyhodnotí a následně by podle nového obsahu vzdělávání mohly začít učit všechny školy. Kdy přesně by to mělo být, dnes zástupci ministerstva neuvedli.
Na základě požadavku vlády nyní vzniklo 11 nových učebnic, které si učitelé mohou stáhnout na webu iMyšlení.cz. Na tvorbě učebnic se podílelo všech devět pedagogických fakult v ČR, uvedl Jiří Vaníček z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Učebnice pokrývají výuku od mateřské školy po maturitu. Zaměřují se hlavně na programování, ovládání robotů či řešení informatických problémů.
Autoři na učebnicích pracovali zhruba osm měsíců, řekl Vaníček. Nyní se budou dva roky ověřovat ve výuce a potom se ještě dopracují podle reakcí učitelů, dodal. Nová koncepce informatiky by měla vést ke změně výuky ve všech předmětech. Například při výuce dějepisu by měly v budoucnu děti využívat elektronické encyklopedie, v zeměpisu digitální mapy na internetu, v cizích jazycích online překladače a v češtině by se měly učit psát na klávesnici.
Cíle pro digitalizaci školství vytyčil vládní dokument strategie do roku 2020, který schválil předchozí kabinet v roce 2014. Podle poslední zprávy České školní inspekce je úroveň informační a digitální gramotnosti na základních a středních školách neuspokojivá. Podle některých odborníků ministerstvo nenaplňuje strategii digitalizace tak rychle, jak by mělo.
S tím souhlasí i Pilný, podle kterého dnes Česko v digitálním vzdělávání zaostává. Problém podle něj je, že vláda ve státním rozpočtu nevyčlenila na digitální vzdělávání peníze. „Řada úžasných nápadů pro digitální vzdělávání končí na tom, že zůstávají jen v ideové rovině a strategie nejsou podloženy nějakými dost významnými zdroji tak, abychom je dokázali dostat na všech 4100 základních škol a 5000 mateřských škol,“ doplnil ředitel odboru mateřského a základního vzdělávání na ministerstvu Jaroslav Faltýn. Podle Pilného proto mnoho škol nemá dostatečné vybavení a chybí jim učitelé nebo kantoři nemají odpovídající informatické vzdělání.
Z přehledu výzev evropských dotačních programů vyplývá, že z EU šly na podporu digitalizace miliardy korun. Kolik peněz jde ze státního rozpočtu, Faltýn ani Pilný neupřesnili. Shodli se ale na tom, že je problém zajistit i částky v řádech desítek tisíc korun na vytvoření e-learningových kurzů pro učitele. Podle nich by se měla navýšit částka v ostatních neinvestičních nákladech škol, ze kterých se čerpají peníze mimo jiné na digitalizaci. Dnes podle Faltýna to je asi 500 korun na žáka. Pokud by se tato suma zvýšila na dvojnásobek, znamenalo by to asi dvě miliardy korun navíc, řekl Faltýn.
