Některé země chtějí, aby změny v EU postupovaly v souladu s globální reformou zdanění digitálních aktivit.
Česká republika se připojila k odporu Irska, Finska a Švédska vůči návrhu Evropské unie na novou digitální daň, která by zvýšila daňové zatížení velkých internetových firem. Ve společném dokumentu uvedené čtyři země varují, že navrhovaný postup by mohl porušovat mezinárodní smluvní závazky. Informovala tom agentura Reuters s odvoláním na kopii dokumentu poskytnutou irským ministerstvem financí.
Evropská komise představila návrhy na změny ve zdanění digitálních firem letos v březnu. Návrhy zahrnují zavedení tříprocentní daně z tržeb velkých digitálních podniků, jako jsou Google či Facebook, které čelí obvinění, že v rámci EU přesměrovávají své zisky do zemí s nižší daňovou zátěží.
Ministři financí EU souhlasí, že daňová pravila je zapotřebí změnit tak, aby se zvýšilo zdanění digitálních služeb. Nejsou však jednotní v názoru na to, jakým způsobem by se mělo postupovat, upozorňuje agentura Reuters.
Některé menší země s nižšími daňovými sazbami, například Irsko, chtějí, aby změny v rámci EU postupovaly v souladu s globální reformou zdanění digitálních aktivit, o které se již řadu let diskutuje. Také severské země se staví proti postupu pouze na úrovni EU a ve společném dokumentu se k tomuto postoji podle Reuters připojila i Česká republika.
„Vzhledem k možným dalekosáhlým politickým, ekonomickým a právním důsledkům zavedení daně na úrovni EU, která není v souladu s daňovými smlouvami, se domníváme, že je zapotřebí diskuse o slučitelnosti daně z digitálních služeb s mezinárodními závazky,“ cituje Reuters ze společného dokumentu. Nová daň by podle dokumentu mohla vyžadovat přepracování bilaterálních smluv se zeměmi mimo EU.
