Postavení žen v současné společnosti je často diskutovaným tématem. Nejinak je tomu i v oblasti informačních a komunikačních technologií. Pro ženy nebylo jistě nikdy lehké vydobýt si pevnou pozici a také důvěru ve společnostech s technickým zaměřením. Podíváme se na to, jak se během let změnila pozice žen a jakým způsobem se přistupuje k zaměstnávání žen v top manažerských pozicích. Trend, kdy vysoké manažerské pozice zastávali povětšinou muži, se začíná měnit. Příkladem jsou ženy ve vedení společností jako Google, Hewlett-Packard nebo IBM.
Výzkum British Journal of Management zjistil, že špatné hospodářské výsledky firem mohou vést k vyšší ochotě jmenovat ženy do vedení. V období poklesu ekonomiky totiž měly firmy, jmenující do vedení ženy, konzistentně horší výsledky po dobu pěti měsíců před jejich jmenováním než firmy, které vedením pověřily muže.
Ženy ve vedoucích pozicích tak mohou být vystaveny větší kritice než muži na stejné pozici. Objevily se také názory, že ženy ve vrcholové pozici ohrožují prosperitu firmy, i když existují studie poukazující na opak, tj. na pozitivní vliv vyššího zastoupení žen ve firmách na růst a ziskovost. Jde například o studii The Bottom Line americké organizace Catalyst.
Jiný trend nastává u mladé generace. Více žen začíná působit ve státní správě, v zákonodárných sborech i ve vedení větších firem. Mladí muži se zase začínají objevovat na nižších administrativních pozicích, v oblasti prodeje či služeb.
Průzkum Gender Studies z roku 2006 odhalil, že ženy jsou v Česku dobře zastoupeny v řadách středního a nižšího managementu, tvoří však jen sedm procent úzkého vedení středních a velkých firem. Platový rozdíl pro srovnatelné manažerky a manažery je podobný jako u řadových zaměstnanců, tedy jedna čtvrtina.
České ženy v IT
Přítomnost ženy v top manažerské pozici není v České republice žádnou novinkou. České zastoupení internetové společnosti Google má ve svém čele Taťánu le Moigne. Ta zastupuje pozici provozní ředitelky společnosti. Pro firmu pracuje již od října roku 2006. Předtím pracovala deset let právě v softwarové společnosti Microsoft. Tam se věnovala především segmentu marketingu a IT. V oblasti informačních technologií pracuje Taťána le Moigne již celkem 17 let.
Provozní ředitelka české pobočky Google má ve svých plánech zviditelnit produkty amerického vyhledávače pro české uživatele. Hodlá rozšířit vyvíjené nebo provozované produkty do Česka, zajistit jejich rychlejší lokalizaci a podpořit internetový byznys. Taťána le Moigne vidí jako jednu ze svých předností schopnost kvalitně organizovat čas. Dále upozorňuje, že v Googlu není až tak důležité, aby striktně dodržovala pevnou pracovní dobu, ale je podstatná odevzdaná práce. „Když nejsem dostupná mezi pátou a osmou hodinou odpolední, tak se nic neděje, věci se dají řešit buď předtím nebo potom,“ uvedla v rozhovoru pro MF Dnes.
Zajímavé kariéry u stejné společnosti dosáhla Anna Petráková ze Slovenska. Podařilo se jí prosadit se v týmu e-mailové podpory Google AdWords v irské centrále internetové společnosti. Své první pracovní zkušenosti získávala v Česku, kde působila v oblastech personálního poradenství a marketingu. „Má současná práce je kombinací dovedností v marketingu a klientském servisu ve velmi dynamickém a měnícím se firemním prostředím,“ vysvětluje pro ITBIZ.cz Anna Petráková.
Na začátku kariéry pro ni bylo nejtěžší nebrat si osobně chování lidí ve svém okolí. Těžké pro ni bylo také vědomí, že je cizinec, který se musí spolehnout jen sám na sebe a musí se obávat, jak ho přijme okolí. Mladým lidem na začátku kariéry Petráková doporučuje, aby si vážili práce ostatních lidí, byli schopni pomáhat a dělali svojí práci dobře. Kromě toho si myslí, že je důležité ukázat vlastní kvality a schopnost vést tým lidí.
Český Microsoft vede žena
Také nejvyšší vedení české pobočky Microsoft nedávno oznámilo jmenování Jane Gilson, která byla před měsícem jmenovaná do funkce generální ředitelky tuzemského zastoupení softwarové společnosti. Do České republiky přišla v dubnu tohoto roku z amerického ústředí Microsoftu v Redmondu, kde dosud zastávala pozici ředitelky obchodu a marketingu.
Ve stejné firmě působí na dalších manažerských pozicích ženy. Martina Šmidochová, zastávající funkci personální ředitelky, vidí postavení žen lépe než třeba před deseti lety: „Ve společnosti jsou však stále zakořeněny určité stereotypy“. Markéta Bauerová, která pracuje jako obchodní ředitelka pro sektor veřejné správy, považuje za nejvíce podstatné skloubení kariéry a péče o rodinu. Důležitá je opora a porozumění u svých nejbližších.
V regionálním vedení na pozici generální ředitelky pro rozvoj trhů střední a východní Evropy působí Veronika Přikrylová. Podle ní musí být dobrý manažer připraven na vše a je jedno, je-li to žena nebo muž. „K tomu, že žena už není vnímána jen jako pracující matka, ale jako sebevědomá profesionálka, přispěl především vliv mezinárodních firem a řekla bych, že svůj podíl na tom mají i média, která dávají prostor ženám manažerkám,“ uvedla pro ITBIZ.cz.
Softwarová společnost Microsoft získala letos ocenění v rámci soutěže Gender Studies. Jedná se o soutěž o nejlepší firmu s rovnými příležitostmi pro ženy a muže v České republice vyhlašované nevládní neziskovou organizací Gender Studies. Microsoft se v letošním ročníku zaměřeném na slaďování osobního, rodinného a profesního života, umístil na třetí příčce.
Vydavatelství i telekomunikace
Známá je také Jarmila Frejtichová, která dlouhou dobu působila jako šéfredaktorka časopisu Business World spadajícího pod vydavatelství IDG. V čele české pobočky tohoto světového vydavatelství od října roku 2006 stojí Jana Pelikánová. Svoji kariéru začínala jako redaktorka a pak zástupkyně šéfredaktora v týdeníku Computerworld ve společnosti IDG, poté jako šéfredaktorka časopisu CHIPweek ve vydavatelství Vogel. V roce 1999 se vrátila zpět do IDG na pozici šéfredaktorky časopisu PC WORLD.
David F. Hill, výkonný ředitel světového vydavatelství IDG, řekl, že vydavatelství zaměstnává více žen na top manažerských pozicích. Jmenoval například Mary Dolaher, ředitelku IDG World Expo nebo Michaelu Gorodcov, která šéfuje rumunské pobočce společnosti. Podle Hilla zaměstnává IDG po celém světě přibližně 20 žen na nejvyšších firemních pozicích. „Našim cílem je, aby v čele našich poboček stáli ti nejschopnější lidé. Výběru zaměstnanců přikládáme velkou důležitost, pracujeme s nimi několik let, aby získali co největší zodpovědnost za svojí práci. Tento postup nemá nic společného s tím, jestli jde o muže či ženu,“ upřesňuje David F. Hill.
Martina Králová, ředitelka marketingu LCS International, firmy stojící za informačním systémem Helios, si myslí, že ženy zastávající vedoucí pozice v ICT nemají žádné výhody. Podle Králové jsou informační technologie oborem, kde se velmi rychle pozná, zda manažer je schopný a rozumí problematice. Martina Králová se v LCS s žádnými předsudky vůči své osobě nesetkala: „Nicméně v některých firmách je dosud ve vnímání mužských pracovníků zakořeněno, že žena technické problematice nemůže rozumět,“ dodává Králová.
Výhodou žen jsou diplomacie a empatie
Petr Draxler, personální ředitel IBM Česká republika, tvrdí, že ženy jsou lepší diplomatky a tuto vlastnost mohou dobře využít právě při jednání s kolegy a podřízenými při každodenních jednáních i při řešení problémů. „Také mají větší schopnost empatie, která se jim může hodit zejména pro včasnou identifikaci nespokojenosti či nedostatečné motivovanosti podřízených,“ vyjmenovává další výhody.
Podle Petra Draxlera byly doposud jistou překážkou v zaměstnávání žen předsudky a obecně přístup jednotlivců. „Pokud má společnost zájem principy rovných příležitostí uplatňovat a stanou-li se součástí jejích hodnot, pak jsme na dobré cestě se přežilých předsudků zbavit.“
Na zažité předsudky upozorňuje také Olga Girstlová, která v roce 1990 založila s manželem a otcem společnost GiTy a.s. specializující se na komunikační systémy: „Řada lidí si ještě stále nedokáže představit, že by žena měla mít možnost skloubit kariéru s péčí o rodinu. A to má samozřejmě dopady na partnerské soužití a společné výchovy dětí.“ V současnosti je Girstlová členkou dozorčí rady. V roce 1995 byla vyhlášena Manažerkou roku, o dva roky později obdržela cenu Křišťálové srdce za etiku v podnikání. Jako první Češka získala v Monaku v roce 1999 ocenění Vedoucí podnikatelka světa. Výhodu žen vidí v jejich schopnostech empatie a také v trpělivosti při realizaci vytyčených cílů.
Úspěchu v oblasti informačních technologií dosáhla také biokybernetička Marcela Fejtová, která je vedoucí projektu I4CONTROL (Eye For Control – oko pro řízení), který dokáže nahradit pohyb počítačové myši pohybem oka člověka. Za něj získala jako spoluautorka ocenění Česká hlava, prestižní cenu Evropské komise a na loňském Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně zlatou medaili.
Pohled do zahraničí
Ve světě je známá například Carly Fiorina. HP z ní udělalo manažerku světového formátu, ovšem podle Fioriny se všichni zabývali více tím, že je žena než šéfka druhého největšího výrobce počítačové techniky. Fiorinová vydržela v čele HP od roku 1999 do roku 2005. Celých šest let zastávala pozici výkonné ředitelky společnosti. Pět let z toho byla také předsedkyní správní rady americké společnosti. Poté ji vystřídala Patricia Dunnová.
Odchod Carly Fiorina provázely mnohé spekulace, ovšem jako nejpravděpodobnější důvody se jeví rozhodnutí o spojení s Compaqem, proti kterému byla velká část akcionářů. Hewlett Packard zaplatil za Compaq 19 miliard dolarů a podle Fiorininých představ se tak měl stát největším hráčem na trhu s osobními počítači. Ale ani po fúzi nedokázal konkurovat počítačové společnosti Dell. Dalším důvodem mohlo být to, že divize osobních počítačů nevykazovala přílišné zisky v porovnání s ostatními částmi, především s tiskárenskou divizí.
Související
Kdo bude šéfovat Googlu v ČR?
Google pozval české bloggery a prozradil své plány
Skandály v Hewlett-Packard nemají konce
