Analytická společnost IDC v květnu letošního roku zveřejnila studii, ve které tvrdí, že trh s open source roste. Příjmy v této oblasti za rok 2006 dosáhly údajně hodnoty 38 miliard korun. Zeptali jsme se Stanislava Fleissiga ze společnosti IXTENT a Filipa Molčana ze Společnosti pro výzkum a podporu Open Source na jejich názor na možnosti využití open source ve firmách.

Open source je označení pro počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem. Tato otevřenost znamená, že je možné zdrojový kód aplikací za určitých podmínek upravovat a volně využívat. Na využití těchto řešení ve firmách existuje mnoho různých názorů. Někteří tvrdí, že jim vyhovují především komerční produkty, a jiní by si naopak firemní IT bez nezávislosti na jednom dodavateli nedokázali představit.

Oslovili jsme dvě osobnosti, které mají různé zkušenosti se svobodným softwarem. Stanislav Fleissig, obchodní ředitel společnosti IXTENT, s.r.o., se přiklání spíše na stranu komerčních produktů. Ve firmě odpovídá za tvorbu a řízení obchodní strategie firmy, prodej produktů, řešení a budování i rozvoj obchodních vztahů se zákazníky nebo partnery společnosti.

Druhou osobností je Filip Molčan, který je zakladatelem již zmíněné Společnosti pro výzkum a podporu Open Source, známé spíše jako OSS Alliance. Ten má naopak k open source velmi blízko, protože je členem českého vývojového týmu OpenOffice.org. Věnuje se především problematice Open Source řešení ve veřejné správě a školství.

Je možné pomocí open source spolehlivě vyřešit obchodní požadavky firmy anebo se společnost bez použití komerčních produktů neobejde?

Stanislav Fleissig:

Proti

Osobně se k myšlence opensource moc nepřikláním. Vývoj aplikací stojí společnosti nemalé finance a je to know-how, které si musejí producenti SW chránit.

Každá firma má z pohledu nutnosti zajištění kvalitního provozu aplikace, které jsou méně klíčové (například webové prohlížeče), a ty, které jsou pro ně naprosto zásadní (například ERP). Dovedu si představit, že ty méně důležité oblasti lze vyřešit pomocí open source. Nemyslím si, že lze tímto typem produktů řešit hlavní provozní aplikace, kam spadají i řešení pro správu a oběh dokumentů.

Jestliže u zákazníka přestane fungovat například řešení pro schvalování faktur nebo správu zákaznických smluv, tak to může mít pro firmu obrovské dopady. Garance poskytování podpory stabilní společností a neustálý vývoj je to, co by měl zákazník u těchto řešení postavit na první místo. Je jasné, že taková jistota je vyrovnána cenou komerčních produktů. Investice jsou však garancí dalšího vývoje dostatečně ochráněny.

Navíc otázka bezpečnosti u opensource podle mne také nemá pouze jednu stranu mince. Je fakt, že u open source lze případné díry vyřešit rychleji, ale na druhou stranu open source může dát větší prostor případným útočníkům.

Filip Molčan:

Pro

Velká řada firem funguje výhradně na open-source aplikacích, kterých jsou na světě tisíce a tisíce.

Samozřejmě, že je možné prostřednictvím open-source aplikací vyřešit obchodní požadavky firmy. Záleží na tom, co to jsou „obchodní požadavky“.

Často používané jsou dnes open-source eCommerce systémy, CRM, projektové řízení či celé informační systémy. Základem je pak kancelářský balík OpenOffice.org, internetový prohlížeč Mozilla Firefox či e-mailový klient Thunderbird. I u nás naleznete spoustu firem, jejichž nejdůležitější IT prvky běží právě na open-source. Česká Pošta, Baťa, řada městských úřadů a velkých či menších firem. Ve světě je pak situace ještě „otevřenější“.

Open source ale není lékem na všechno, jsou i oblasti, kde open-source alternativy ke komerčnímu softwaru neexistují. Situace je horší například u grafických programů, fotografií, CAD systémů apod.

Proč firmy nejčastěji vyžadují open source řešení? Jaké obavy uvádějí v souvislosti s komerčními produkty?

Stanislav Fleissig:

V oblasti IT řešení, které realizujeme (správa dokumentů, dat a workflow) jsme se zatím nesetkali s produkty typu opensource, takže nemáme konkrétní srovnání. I my však vnímáme posun v opensource například v tom, že kromě standardních podporovaných platforem nám přibyl Linux, kterým jsme se tedy začali zabývat. Nemáme vlastní vyvíjené produkty a jsme implementačním partnerem velkých společností jako je IBM nebo OpenText, a tak v tomto směru v podstatě následujeme obecné trendy.

Filip Molčan:

Firmy nejčastěji oceňují otevřenost a nezávislost. Pořízením komerčního produktu se dostáváte do pout konkrétního dodavatele – co když tento dodavatel nebude schopen plnit vaše požadavky? Dá vám k dispozici zdrojové kódy svých aplikací? Pravděpodobně ne. Máte možnost vybrat si jiného dodavatele služeb? Pravděpodobně ne.

U open-source je to jiné, máte svobodu výběru dodavatelů, máte k dispozici zdrojový kód, nejste na nikom závislí. Dříve byla velkým lákadlem pro zákazníky cena, ta dnes ustupuje do pozadí a zákazníci si uvědomují rizika, která jim uzavřený software přináší.

Mají podle vás firmy kladnou nebo zápornou zkušenost s open source řešením? Jaké jsou jejich zkušenosti? Co jim nejvíce na open source vyhovovalo a co vadilo?

Stanislav Fleissig:

Naše řešení jsou primárně zaměřena pro střední a větší firmy. Při návrhu řešení vyhodnocujeme stávající ICT infrastrukturu zákazníka a hledáme ideální řešení, které by nejlépe zapadlo. A musím říct, že se zatím v tomto sektoru firem příliš často s open source nesetkáváme. Zřejmě převládnou právě faktory bezpečnosti, podpory a garantovaného rozvoje, které zmiňuji v první odpovědi, a zákazníci se tak většinou přikloní v případě klíčových provozních aplikací ke komerčním produktům.

Filip Molčan:

Je to hodně individuální; jsou firmy, které ani nevědí, co je to open-source. Jsou také firmy, které znají pouze „onoho tučňáka“ a jsou firmy, které open-source scénu sledují delší dobu. Většinou se společnosti k open-source stavějí velice pozitivně. Nejvíce vyhovuje právě již zmiňovaná otevřenost, nezávislost a cena.

Některým menším firmám vadí „závislost“ na komunitě, chybí jim nějaký komerční subjekt, který by projekt zastřešoval, ale to dnes již firmy nabízejí a IT velikáni samotné open-source projekty významně podporují.

Uveďme například IBM, která před několika dny vstoupila do projektu OpenOffice.org. IBM ale není sama, otevřeným technologiím se dnes věnuje většina firem – Novell, Sun Microsystems, Apple, HP, DELL, Lenovo, Google a další.