(Aktualizováno) Projekt datových schránek, systému komunikace mezi firmami a úřady, je horkým tématem diskuzí. Jedná se o unikátní projekt, ovšem málokdo se doposud zajímal o bezpečnost a možnost zneužití tohoto systému. A přitom tyto možnosti parazitovat na datových schránkách potenciálně existují.
Počínaje prvním listopadem začal ostrý provoz systému datových schránek. Ovšem mnoho subjektů systém od začátku odmítalo a vyjadřovalo k němu nedůvěru. To se projevilo i v míře dobrovolných aktivací a používání systému. Před zákonným termínem se samo přihlásilo do systému pouze 29 procent právnických osob. Zbývající schránky musely být ministerstvem vnitra aktivovány automaticky.
Otazníky od spuštění systému
„V případě, že by došlo k hromadnému nevybírání datových zpráv, museli bychom přikročit k legislativním krokům,“ uvedl Pecina pro tuzemská média krátce po spuštění systému. Čekalo se tedy na hodnotící zprávu ministerského úřadu, jak služba datových schránek opravdu funguje. Po dvou týdnech provozu se uživatelé údajně skutečně přihlásili k 54 procentům schránek, dalších 16 procent se podle ministerstva vnitra pravděpodobně ještě přihlásí. Zhruba 30 procent však představují takzvané mrtvé firmy, které si schránku neaktivují nikdy.
O různých „nedostatcích“ systému datových schránek jsme informovali již v minulém článku. V diskuzi k tomuto příspěvku se objevily i další nesrovnalosti. Jeden čtenář uvedl svojí osobní zkušenost, kdy mu díky shodě jmen několik dnů po zavedení datových schránek chodila pošta pro právníky stejného jména od mnoha pražských soudů, aniž by se ho jakýmkoliv způsobem týkala.
Málo se doposud hovořilo o možnostech zneužití systému. Další diskutující totiž zmínil možnost poškození firmy, která si schránku nevybírá: „Dokážu si představit, že dotčená firma ani nebude vědět, že dostala platební rozkaz.“
U platebního rozkazu se však fikce doručení u systému datových schránek neuplatní. Fikce doručení, která nastává desátým dnem od okamžiku, kdy byla datová zpráva dodána do datové schránky adresáta, se uplatní vyjma případů, kdy zvláštní
právní předpis vylučuje náhradní doručení. U platebního rozkazu je náhradní doručení vyloučeno občanským soudním řádem.
Neúčelnost nevybírání schránky
Se zavedením datových schránek se jejich majitelé mohou nevyzvednutím doručených zpráv vystavit spíše v jiná nebezpečí. Například pokud jsou žalováni, tak se žalovaný nedozví o probíhajícím řízení, zmešká nařízené jednání apod.
Josef Aujezdský, advokát poskytující právní poradenství na serveru eAdvokacie.cz, uvedl, že rizika vyplývající z nevyužívání datové schránky jsou obdobná jako v jiných případech, kdy je nepřevzetí zásilky spojeno s tzv. fikcí doručení. Pro subjekty, které jsou ze zákona povinny mít datovou schránku zřízenu, může mít její „neužívání“ negativní důsledky. Zejména je možné vzpomenout ty případy, kdy by proti takovému subjektu byla v soudním řízení uplatněna sporná pohledávka, jež by byla v důsledku nečinnosti takového subjektu nakonec soudem pravomocně přiznána.
„Nicméně k tomuto dochází v praxi i v případech, kdy je doručováno pozemní poštou, zejména pokud podnikatelé nepřebírají zásilky v místě svého sídla či v místě svého podnikání. Je možné konstatovat, že subjekty, které jsou ze zákona povinny mít datovou schránku zřízenu (např. obchodní společnosti), nemohou mít z jejího praktického „nepoužívání“ žádný prospěch,“ vysvětluje advokát.
Datové schránky mají sloužit jako efektivní nástroj doručování úředních dokumentů. Jedná se o systém nahrazující papírovou komunikaci úřadů a firem. Od 1. listopadu má schránku povinně ze zákona aktivovanou celkem 7 654 orgánů veřejné moci a 342 115 právnických osob. Navíc si ji dobrovolně zřídilo 7 582 fyzických osob a 2 604 podnikajících fyzických osob.
Přečtěte si také
Průšvihy datových schránek
ČSÚ: Internet využívají téměř všechny organizace veřejné správy
Datové schránky