V dnešním digitálním světě už čelí riziku útoku každý podnik bez ohledu na velikost. I když malá rodinná firma nemusí pro kyberzločince představovat zlatý důl, právě ty se stále častěji dostávají do jejich hledáčku a často slouží jako odrazový můstek k rozsáhlejším kampaním. Ať už po právu či nikoli, malé firmy jsou obecně považovány za snadný cíl s omezenými možnostmi obrany a reakce na hrozby. Jaké nejčastější hrozby se v souvislosti s malými či středními firmami objevují?
Phishing
Kyberzločinec vás kontaktuje e-mailem, telefonicky nebo textovou zprávou a vydává se jinou osobu se zdánlivě legitimním požadavkem, přičemž se snaží vylákat citlivé informace, např. osobní údaje, čísla kreditních karet nebo hesla s cílem získat přístup k důležitým účtům, odcizit identitu a obohatit se.
Na co dát pozor: Dojem naléhavosti – pokud musíte jednat rychle, abyste získali nějakou výhodu nebo zabránili něčemu nežádoucímu. Neobvykle štědrá nabídka, e-mail či příloha, jakou byste od daného odesílatele nečekali, zpráva od neznámé osoby.
Co dělat: Než kliknete na odkaz, podržte nad ním kurzor. Zdá-li se vám adresa podezřelá, pravděpodobně není v pořádku! Proveďte test, při němž vyhodnotíte reakci zaměstnanců na simulovaný phishingový útok a na základě výsledků upořádejte školení.
Falšování e-mailů s požadavkem na převod peněz
Technika zvaná „E-mail spoofing“ spočívá v pozměnění hlavičky e-mailové zprávy tak, aby vypadala jako od jiného než skutečného odesílatele. Útočník může předstírat, že se e-mail posílá někdo, koho znáte, takže zprávu otevřete a zachováte se podle jejího obsahu (v tomto případě provedete bezhotovostní platbu).
Klíčová je důkladná příprava. Útočník se může na internetových stránkách firmy vyhledat vaše jméno jako vlastníka nebo finančního ředitele, v síti LinkedIn i jinde dohledat vaše obchodní kontakty a také zjistit jméno důvěryhodného spolupracovníka, který má na starosti účetnictví. Není těžké nalézt o kterékoli osobě a kterémkoli podniku nejrůznější informace.
Na základě svých zjištění útočník připraví e-mail v tónu, jaký byste nejspíš užili ve směru ke svému podřízenému, s žádostí o převod finančních prostředků na účet důležitého obchodního partnera. Takový požadavek nemusí být nijak neobvyklý.
Atraktivita tohoto druhu útoku spočívá v jeho jednoduchosti. Nevyžaduje přístup do systému, takže útočník nemusí pronikat firewallem nebo prolamovat heslo. Využívá pouze znalosti o vás a vašem podniku dostupné zdarma na internetu a doufá, že příjemce nebude podrobněji zkoumat e-mail od nadřízeného a automaticky vykoná příslušné pokyny.
Co dělat: Kontrolujte adresu odesílatele. Není v ní překlep nebo drobná chyba ve jménu? Zaveďte pravidlo, že každý požadavek na finanční převod bude nejprve telefonicky ověřen (nestačí odepsat na zprávu – útočník může i zpětně odpovědět!). Nastavte filtrování e-mailových zpráv, které v hlavičce obsahují obálkovou adresu odesílatele (údaj „Envelope Sender“) nebo jméno odesílatele s adresou ve formátu „Friendly From“ s některou z vašich vlastních domén pro příchozí poštu.
Vyděračský software (ransomware)
Útočník při tomto druhu útoku pomocí vyděračského softwaru zašifruje data oběti a požaduje výkupné. Obvykle se jedná o platbu v některé z kryptoměn, jako je bitcoin. Teprve po obdržení peněz zašle oběti potřebný dešifrovací klíč.
Útok obvykle probíhá e-mailem, kdy uživatel klikne na podvržený odkaz nebo otevře škodlivou přílohu. Další běžnou cestou je tzv. malvertising – podvodná online reklama zveřejněná útočníky. Problém je, že se taková reklama může objevovat i na zcela neškodných a legitimních stránkách – škodlivá je reklama (obvykle banner nebo vyskakovací), nikoli samotná stránka, která poskytuje prostor reklamnímu systému. Kyberzločinci absolvují běžný proces umisťování online inzerce, aby se jejich reklamní obsah zobrazoval, přičemž skryjí škodlivý kód před vlastníky stránek. Kliknutí na takovou reklamu vás přenese na novou stránku se škodlivým kódem, který spustí útok na váš systém nebo přímo uzamkne soubory a zobrazí požadavek na výkupné.
Co dělat: Záplatovat, záplatovat, záplatovat. Aplikování bezpečnostních oprav běžně zneužívaného softwaru zabrání mnoha útokům. Průběžně aktualizujte svůj internetový prohlížeč. Stoupající počet kybervyděračských útoků cílí na síť. Omezte zdroje, k nimž může útočník získat přístup. Nepřetržité dynamické řízení přístupu pomůže zajistit, že nedojde k napadení celé sítě při jediném útoku.
Nikdy za žádných okolností neplaťte výkupné. Nemáte žádnou jistotu, že se se svými daty ještě shledáte, a pouze povzbudíte kyberzločince k dalším útokům. Pravidelně zálohujte. Můžete si dovolit o zablokovaná data přijít, máte-li solidní zálohovací systém.
Útoky proti dodavatelskému řetězci
Nová a rostoucí hrozba, která ukazuje, jaké schopnosti kyberútočníci získali. Útoky proti dodavatelskému řetězci jsou druhem trvalé pokročilé hrozby, která napadá mechanismus aktualizace běžného softwaru. Útočník zde využívá distribuci legitimního softwaru jako média pro přenos svého škodlivého kódu. Kyberzločinci útočí na subjekt v dodavatelském řetězci, který vykazuje slabé zabezpečení – zejména z hlediska sdílení informací. Z toho důvodu se cílem často stávají malé a střední podniky. Jakmile útočník odhalí slabý článek, zaměří se na samotné napadení konečného cíle.
Co dělat: Jste-li součástí dodavatelského řetězce, zajímejte se, jak vaši dodavatelé a partneři zabezpečují svůj dodavatelský řetězec. Ptejte se na postupy uplatňované při vývoji a na jejich interní bezpečnostní opatření. Jak aplikují opravy a aktualizace svých interních systémů a jak často? Jak segmentují a zabezpečují svá vývojová, testovací a produkční prostředí? Jak prověřují své partnery a dodavatele? A nezapomeňte se na totéž ptát i ve své firmě, abyste nezjistili, že nejslabším článkem dodavatelského řetězce jste vy sami.
Užívání mobilních zařízení mimo podnikovou síť
Z mobilního zařízení nejspíš dokážete vyřídit značnou část svých pracovních povinností. Co se ale stane, když překročíte obrannou linii podnikového firewallu a připojíte se k nějaké otevřené Wi-Fi síti, např. v kavárně? Hlavní problém u většiny takových Wi-Fi sítí spočívá v tom, že informace, které vaše zařízení odesílá a přijímá, nejsou šifrované. Kdokoli s notebookem a snadno sehnatelným odposlechovým softwarem dokáže zachytávat veškerá data putující takovou sítí.
Hrozí také, že se uživatel připojí k podstrčenému přístupovému bodu, který sleduje obsah veškerých datových přenosů. Při sledování streamovaného videa z Netflixu samozřejmě o mnoho nejde, ale začne jít ve chvíli, kdy vyřizujete obchodní záležitosti nebo posíláte citlivé dokumenty. Každou neopravenou zranitelnost nebo jinou bezpečnostní mezeru také může útočník připojený k téže síti zneužít.
Co dělat: Vybírejte si veřejné sítě, které vyžadují přístupové heslo, což je známkou toho, že je zde přenos dat šifrovaný. Připojení pomocí VPN pomáhá, ale pokud většina zaměstnanců užívá k práci cloudové služby, zvažte nasazení bezpečné internetové brány, která zabrání útokům na úrovni DNS. Udržujte bezpečnostní software aktualizovaný.
Vypněte sdílení. Bezdrátová koncová zařízení uživatelů mohou být automaticky nastavena na sdílení nebo připojení k dalším zařízením. Ve veřejné síti to znamená riziko připojení k neznámým a potenciálně nebezpečným zařízením.
Nenechávejte nikdy svůj notebook bez dozoru. Můžete se ve své oblíbené kavárně cítit sebebezpečněji, ale od svého notebooku nikdy neodcházejte a nezůstávejte přihlášeni ke stránkám, které právě aktivně nepoužíváte. Stejně tak se nikdy nezapomeňte odhlásit po práci na sdílených počítačích, například v hotelích.
Milan Habrcetl, bezpečnostní expert společnosti Cisco.
